Ano, je to za námi

Včera, přesněji dnes ráno došlo v ODS Praha 2 k úspěšnému překonání nejvýznamnějšího politického milníku tohoto roku. ODS Praha 2 v komunálních volbách zvítězila a obhájila jedenáct mandátů. Vítězství, prohra, setrvačnost?

Přijde na to, koho se ptáte. Jedni si lížou rány, jiní zatrpkli tak, že znevažují úspěchy druhých  a snaží se tím zamaskovat svůj neúspěch, další se plácají po zádech, při oťukávání prostorů na vytvoření koalic. Já jsem třeba dnes musel dospat kocovinu.

Každý z našich třech lídrů získal více než 3000 hlasů. Všichni zvolení zastupitelé získali přes 2500 hlasů. Příčí se mi hodnotit výsledky strany, jejíž jsem členem, proto přikládám jen tvrdá data a tímto Vám představuji aktuální výčet zastupitelů ODS.

Magistrála, snaha o humanizaci nehumánního

K faktu, že vést hlavní dopravní tepnu skrz nejužší centrum města s 1,3 mil. obyvatel nebyl vůbec dobrý nápad, za ta léta snad dospěl již i ten poslední komunista, byť to se samozřejmostí vlastní jeho partaji neříká nahlas. Severojižní magistrála, přesněji Legerova ulice se ovšem po těch více než 20 letech transformovala na strašáka spíše pravicové, nežli levicové politiky, která si jako dlouhodobý cíl stanovila nápravu všech zločinů komunismu. Jak tedy napravit jednu z přeživších ohavností, zděděných z dob morálního úpadku, zabránit hyzdění národních památek a dušení obyvatel Prahy? A proč k nápravě nedošlo již dávno?

Zvrácená bipolarita pravicového a mediálního světa ČR

Selektivním výběrem jsem dospěl do fáze, kdy se i ve volném čase obklopuji lidmi z prostředí, které bych pracovně nazval „pravicově realistické“. Přibližně stejně času trávím v prostředí „novinářského realismu“. V poslední době mám divný pocit, že to mezi těmi dvěma nějak skřípe.