K faktu, že vést hlavní dopravní tepnu skrz nejužší centrum města s 1,3 mil. obyvatel nebyl vůbec dobrý nápad, za ta léta snad dospěl již i ten poslední komunista, byť to se samozřejmostí vlastní jeho partaji neříká nahlas. Severojižní magistrála, přesněji Legerova ulice se ovšem po těch více než 20 letech transformovala na strašáka spíše pravicové, nežli levicové politiky, která si jako dlouhodobý cíl stanovila nápravu všech zločinů komunismu. Jak tedy napravit jednu z přeživších ohavností, zděděných z dob morálního úpadku, zabránit hyzdění národních památek a dušení obyvatel Prahy? A proč k nápravě nedošlo již dávno?Můžeme-li mluvit alespoň o dílčím úspěchu intervencí pravicové radnice Prahy 2, připomeňme si kontroverzní zúžení o jeden pruh z roku 2009. K nelibosti řady zklamaných řidičů a přes hlasité protesty sousední Prahy 4 tento krok vedl nejen k snížení prašnosti v tradičně nejvíce prašné ulici Prahy, ale především ke snížení hluku.
Ústředním tématem celého problému jsou právě sousedské vztahy jednotlivých městských částí při řešení takto komplexního problému. Přijetí dílčích opatření totiž opravdu často vede k pouhému přesunutí identického, ne-li vytvoření ještě horšího, dopravního problému o kus blíže/dále. Jednoduché a levné řešení neexistuje. Jakkoliv se současný primátor Hudeček před volbami snaží nahnat politické body na uspíšení dlouho odkládaného otevření tunelu Blanka, voličovo kritické myšlení jasně odhaluje populistickou krátkozrakost. Do doby dokončení Pražského a Městského okruhu půjde jen a pouze o přemisťování báboviček na jednom pískovišti.
Teprve poté co budou oba okruhy dokončeny, začnou být relevantní návrhy na humanizaci – polidštění
Severojižní magistrály. Zpracovaných návrhu je celá řada. Ten asi nejvíce ambiciózní – zakopání magistrály pod zem má snad již jen jediného podporovatele a tím je Pavel Bém. Odborná veřejnost jej ze zcela pochopitelných důvodů zahazuje.
Nejsem architekt, netřeba tajit, že se můj názor tvořil převážné z odposlechnutých odborných diskusí. Pokud jde o Legerovu ulici, inspiroval bych se Pařížským modelem, tj. vést prostředním nebo krajním pruhem pás zeleně narušující hustou zástavbu.
Vzhledem k tomu, že sv. Václav prošel nedávno renovací a měl by se tak stát méně labilním (čímž se minimalizuje šance na jeho rozhýbání a iniciování jízdy blanických rytířů) zaujal mě i návrh vrátit na jeho náměstí zrušenou tramvajovou zastávku. Tím by došlo k dalšímu propojení veřejné dopravy MČ Praha 2 s MČ Praha 1 a výrazně by se tak ulevilo dopravnímu uzlu I. P. Pavlova. Alespoň částečně by tak lidé začali vytlačovat auta, což by mohl být velmi důležitý krok pro polidštění magistrály.
