
Společenskou prestiž úředníků dle mého nekazí jen pokračující nárůst byrokracie, větší díl viny bych přisuzoval dědictví z dob komunismu. Fronty, nekonečné lhůty, asertivita, pochybení. Toho všeho postupně na úřadech ubývá, stejně jako přiměřeně ubývá frustrace, která tyto jevy doprovází. Dříve vštípené zážitky jsou ale natolik silné, že ani po 25 letech není snadné je překonat.
V době rostoucího vlivu levice a jejích všude přítomných přešlapů byl občan přinucen osvojit si schopnost radovat se z maličkostí. Dokonce bych řekl, že díky panu prezidentovi se stávám expertním praktikujícím tohoto oboru.
Vezměme si například tak základní věc, ve které přichází občan do kontaktu s úřadem, jakou jsou osobní doklady. Pokaždé, když někdo vyřkne „občanský průkaz“, vzpomenu si na stejnojmenné dílo Petra Šabacha. Vzpomínáte na ovíněný nápad vytrhnout patnáctou stránku v občanském průkazu, protože se blíží patnáctý sjezd KSČ?
Vlastní bezprostřední zkušenost s výměnou osobních dokladů tuto mou donedávna přetrvávající averzi pomohla překonat. Krom toho, že úřad absorbuje veškerou odpovědnost za vyhotovení (to je samo sebou), zajišťuje rovněž plnou dodávku služby – žádné polotovary typu, zařiď, přines. Online objednávka odstranila čekání. Úředník sám pořídil fotografii, sám zajistil vyplnění formulářů. Prostřednictvím online přehledu jsem informován o vyřízení mé žádosti. Druhá návštěva a pas byl v mé kapse. Tohle je přeci jasně měřitelný posun. Takhle nějak má vypadat minimum státu v životě občana.
Ano, pravda, každá služba má svou cenu. 600 Kč cestovní pas a 500 Kč občanský průkaz. Za takto kvalitní službu rád zaplatím i dvojnásobek. Vždyť oba doklady se vydávají s platností na 10 let. Posuďte sami, je snad cena 50-60 Kč za rok příliš vysokou cenou za možnost libovolně vycestovat? Neřekl bych.
Jde to dělat dobře, nebo špatně. Lepšíme se. Nenechme se otrávit.
Psáno pro: http://www.pravybreh.cz/