Nevěřím, že existoval někdo, kdo by si snad mohl myslet, že cvičení spojeneckých vojsk napříč Evropou nevyvolá v čase pokračující ukrajinská krize pořádný povyk. Toto očekávání se bezezbytku naplnilo. Pokus ministra obrany Martina Stropnického, který se snažil navodit dojem rutinního cvičení (patrně s cílem minimalizovat emoce), považuji za přinejmenším úsměvný. Dragoon ride bylo jasnou demonstrací síly a jednoty vojsk NATO. Nešlo o žádné rutinní srandičky. Šlo o čitelnou reakci na pokračující eskalaci krize na Ukrajině, jejíž mediální obraz v nemalé míře utvářela propaganda obou stran konfliktu, tj. NATO a RF. Médii (zejména pak „novými médii“) se tak často šířily naprosto protichůdné informace. Potenciál prostoru k věcné diskuzi, který nabízí sociální sítě, však tentokrát využitý nebyl.
Znovu se ukázalo, že provokovat diskusi nestačí. Ve chvíli kdy se diskuse zúží na emoční skřeky, vytrácí se věcnost, i jakákoliv přidaná hodnota. Právě v tom pokulhává argumentace celebrit sociálních médií KSČM, jakou jen např. @DolejsJiri, který se snaží přesvědčit své okolí o tom, že právě vyprovokování věcné debaty byl hlavní záměr jeho i celé KSČM. Žádnou takovou jsem nezaznamenal. Snad se k ní ještě letos dostaneme. Třeba i za přispění levicových (j)elit.
Jiří Vyvadil, přátelé Ruska, Neprojdou a jiní, na sockách činí
Nejsem žádný expert na sociální sítě („socky“), ale vím jistě, že jestli na světě existuje někdo kdo jim nerozumí vůbec, je to právě Jiří Vyvadil. Asi týden před příjezdem spojeneckých vojsk, kdy vrcholily pokusy o sestavení sociálních antikampaní, došlo k tomu, že tento fakt mnozí prokoukli. Jako houby po dešti vznikaly falešné (nikoliv parodické) účty a stránky. Spustila se lavina nezvykle dobře organizovaného trollingu. K dokonalosti to myslím dotáhl Jaroslav Cerman, byť velitel jako známo, může být jen jeden... Jím organizovaná skupina „diverzantů“ fakticky zvládla zneškodnit poslední zbytky relevantních informací způsobem, kvůli kterému jsem si smíchy poprskal monitor. Ultras
Ultra levá a ultra pravá jsou ultra stejné. Shodné prvky lze nalézt jak v rétorice (legitimita, vlastizrada, pobyt vojsk), tak ve způsobu prezentace. I když ve snaze zviditelnit se za každou cenu jde Adam B. Bartoš svými choreografickými prvky možná ještě přeci jen o trochu dál (kříže, štíty, židozednáři...). Společně se potkávají s komunisty na Václavském náměstí s cílem vyjádřit svůj nesouhlas se vstupem spojeneckých vojsk na území ČR (v rozhovoru pro DVTV odhadl Jiří Dolejš jejich skupinu na „..skoro 2000 lidí" což mi připadá rovněž nemálo úsměvné).Komáři a náckové společně proti spojencům. Nácek A.B. Bartoš na včerejsí komunistické demonstraci na Václaváku.
Posted by Instructor Josef Toman on 29. březen 2015
Give piece/peace a chance
Podvrhnout fotografii s cílem poškodit, je i průměrnou propagandou osvojená technika. V tomto konkrétním případě šlo asi spíše o žert. Ať už byl záměr jakýkoliv, podvržené fotografie představují v tomto století možná větší riziko, než kdykoliv předtím. Přisuzuji to dostupnosti potřebného vybavení i nízkým požadavkům na dovednosti obsluhy.
Jedna velká oprava a ještě větší omluva: ta fotka s "Piece" je photoshop. Tady je originál... pic.twitter.com/Z8nw0T1svG
— Michal Kubal (@MichalKubal) 29. Březen 2015
Moje účast?
Plány byly velkolepé, realizace mizerná. Ve chvíli kdy bylo jasné, že objednaná maska Iron Man, ve které jsem chtěl přivítat konvoj nedorazí včas, stal se ze mě pasivní pozorovatel. Těším se tedy na příště.Na vysvětlenou. Mám zvláštní zálibu ve sledování vývoje mediálních kauz, případně jejich částí. Rozhodl jsem se proto založit nový štítek „expost“ a vytvořil tak na tomto blogu prostor pro občasné shrnutí a okomentování vybraných mediálních kauz v čase po jejich završení, tedy ex post. Protože nesměla chybět ani textová značka, přicházím s „../>“.
