Nemám rád unáhlená zobecnění, zatvrzele se jim bráním. Pokud jde o legislativu Evropské unie, často se tendenčně zneužívá paušalizace nereprezentativního vzorku. Tohoto argumentačního faulu obratně využívají zejména ortodxní euroskeptici. Není divu, že jim to funguje. Každý z nás si vzpomene na řadu legislativních perliček. Ze zvučných kauz vzpomeňme lokální „pomazánkové máslo“, nebo globální průšvih „biopaliva první generace“. Ukazuje se, že včasné proprání legislativních změn v přípravné fázi může výrazně pomoci minimalizovat škody - zde jako příklad uveďme snad alespoň dočasně překonanou snahu o omezení držení střelných zbraní.Co se jinde povedlo, se u http cookies hrubě nepovedlo. Absence odborné diskuse umožnila celoevropskou indoktrinaci bezpečnostní hrozby ukryté ve zkratce: „cookies jsou zlé, ubližují Internetu, podnikají invazi do vašich obýváků“. Tou byla vyprovokována reakce EU, bez které by byl Internet na tomto kontinentu o dost hezčím a přívětivějším místem.
Záměr
Nezřídka kdy je na počátku katastrofy dobrý záměr. Nejinak tomu bylo i v tomto případě. Nějakou pomazanou hlavu napadlo, že cookies mohou být nebezpečné a jejich používání představuje pro většinu běžných uživatelů jisté riziko.Za účelem veřejné osvěty a ve snaze varovat své ovečky se EU rozhodla jednat.
Výsledek
Výsledkem je aktualizace Směrnice o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí. V konečném důsledku se mění zavedený princip, kdy návštěvník webu může cookies odmítnout. Od této novely musí dát návštěvník nejprve souhlas s použitím cookie a až následně může být uložena. Tento souhlas musí být odvolatelný.Implementace
Těžko se v tom marastu vyznat, problémy samozřejmě nevznikají jen koncovým uživatelům, ale i poskytovatelům webových služeb.Výklady a způsoby implementace se pochopitelně různí stát od státu, stejně jako provozovatel od provozovatele. Tento blog je provozován na službě poskytované společností Google. Ta se celkem pochopitelně rozhodla ignorovat to, jak si který stát EU hraje na svém písečku a vzala to „cu grunt“ ve smyslu: „Jste-li uživateli služeb jako Google AdSense, nebo Analytics jste povinni získat souhlas koncového uživatele. A to do 30. září 2015.“ Co na tom, že se ČR rozhodla Směrnici v podstatě ignorovat (budiž jí to ke cti).
Google to čte takto a basta:
Závěry
Řada provozovatelů EU webů podlehla, nebo musela podlehnout a umístila na své stránky fixně napozicovaný panel (je stále vidět tak dlouho, dokud návštěvník nepropadne zoufalství a nepotvrdí souhlas s použitím).Tento přihlouplý panel ukrajuje poměrně výrazný kus prostoru stránky, což je zejména na mobilních zařízeních celkem zásadní problém. Jeho vypovídající hodnota se blíží nule, trochu zajímavý může být snad jen odkaz „Další informace“.
Ukládání a správu cookies zajišťuje prohlížeč. Takže když se na tento blog připojíte z pracovního, domácího a následně mobilního zařízení, budete muset udělit tři samostatné souhlasy. Pokud si v prohlížeči vymažete cookies, jede se nové kolo...
Právě proto, že nemám rád nepodložené paušalizace, uvádím, že (aktualizace) Směrnice o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí je do Arpanetu volající euroblbost.
