Měl to být ryze odpočinkový víkend. Idyla - rodina fuč, zítra žádné povinnosti, jde se s kamarády na pivo. Jenomže jak už to tak bývá, ne vždy vše běží tak úplně podle harmonogramu. Ten má sraz se školou, ten slaví výročí, ti jeli na chatu a poslední jistota má doma plot, poněvadž si ze čtvrtka udělal pátek a má co žehlit.Tak si tu zoufám a pomalu se smiřuju s tím, že mými společníky bude bílé, které samotnému nechutná, televize, ve které již léta nic nedávají a kniha, která mě uspí dřív, než bys řekl Gutenberg. A v tom zmerčím na stole balík.
Balík, ve kterém nám poštou přišel nový gril. Totiž vymýšlet svišťům, přesněji čtyřleté svištici program na víkend není jen tak. Vše se po čase omrzí a tátům pak nezbývá než se vrátit k tradičně mimoměstským aktivitám, která se městským dítkům ještě nestihly okoukat. V úplně původní verzi harmonogramu bylo totiž právě grilování.
Nedá mi to a dám se z nudy do rozbalování. Za ty peníze poměrně ucházející říkám si v duchu, když v tom se mi vybaví jedno sto plus jeden zážitek o tom, jak se snažím rozdmýchat oheň všemožným foukáním, máváním a jinými zdržujícími nepraktičnostmi. Při podrobnějším osaháním běžného grilu je na první pohled jasné, že zásadní problém tkví v nedostatku přívodního vzduchu. V tom mi bleskne hlavou, chce to větrák. První nápad odmontovat větrák z koupelny si vyvracím pro přebytek výkonu a přívod 220V, což by poněkud omezovalo můj grilovací rádius. Druhý již prošel. PC skříň, určitě mi tu musel zůstat alespoň jeden vyřazený větrák z počítače.A taky že jo. To bychom měli. Energie, čím to napájet? Kde vzít mobilních 12V? Hm, nejblíž je tomu doma 9V baterie. To by mohlo stačit. První test naznačuje, že by to mohlo fungovat, ale pro jistotu vytvářím okruh ze dvou paralelně zapojených 9V baterií. To už jsou celkem točky.
No tak jo, kus kabelu, čokoláda, pár šroubků, podložek, několik naprosto symetricky vyvrtaných děr a jdeme na to. SIT (System Integration Test) končí výsledkem ok. Přesto ale dělám vespodu nádoby na uhlí ještě pár děr, abych pojistil dostatečný výkon.
Zahajuji UAT (User Acceptance Test) prototypu a protože se lednička přestala sama doplňovat (několikadenní absence správce) a není tu žádné vhodné maso, dávám všanc zbylé zásoby zeleniny.
Předpoklady:
- nevydrží to tenké, chabě izolované kabely;
- větrák to nedá, je příliš blízko ohně;
- všechny plastové díly se roztečou.
No a co, jde se na to. Trochu gelového podpalovače, uhlí a jedem.
Tak 2x9V se ukázalo být fakt moc, plameny šlehají 10 cm nad gril. Ale klid, žádnou paniku, se vším je počítáno, je tu přece dvoustupňová regulace – vyndávám jednu baterku. Dosáhl jsem rovnováhy sil jing a jang. Funguje to! Mám funkční prototyp. Co na tom, že po chvilce proteče jedním z dodatečně vytvořených otvorů gelový podpalovač a celkem úspěšně podpálí větrák. Ten podpalovač to chtělo fakt jen do krajů nádoby tam, kde nejsou díry.Ve chvíli kdy větrák samovolně dohasíná (uplynuly cca tři minuty) mám ideálně rozpálený gril. Chvilku čekám, až uvolněné karcinogeny doputují o patro víš (zdravím sousedy) a dávám se do grilování.
Říkejte si co chcete, ale tohle byly ty nejlepší papriky, co jsem kdy jedl. A víte co? Za celou dobu grilování jsem nemusel do grilu ani jedinkrát fouknout! Kdo nezažil, neuvěří.
Mimochodem všechny ostatní komponenty nejeví ani ty nejmenší známky opotřebení, tenhle grillhack má budoucnost! Zbývá jen optimalizovat. Na shledanou u verze 0.2
