Podněcování k nenávisti, stejně jako protichůdná aktivita - snaha o její potlačování, jsou témata, se kterými se bohužel lidstvo asi bude ještě nějaký ten pátek vypořádávat. S novými technologiemi přicházejí nové možnosti a mění se způsob práce jak „hater-ů”, tak „hate free-rerů” (dodnes nemám jasno v tom, co je horší). Nejdiskutovanějším polem současnosti jsou sociální sítě. Zareagovat pochopitelně musela i EU. Světe div se, tentokrát nepřišla s novou směrnicí, ale s materiálem který sama překládá jako kodex chování upravující boj proti online šíření nelegálních nenávistných projevů.Obsahově je kodex chování natolik plytký, že nevidím smysl v tom, rozebírat odstavec po odstavci. Namísto toho jsem své obavy shrnul do několika otázek, na které nenacházím uspokojivou odpověď:
- Kdo ze zaměstnanců angažovaných společností (tam odkazovaných jako „IT společnosti”) určí co je „nelegální nenávistný projev” (zmiňovaná 2008/913/JHA je v kodexu chování několikrát rozšířena)?
- Jak bude zajištěna objektivita přijatého rozhodnutí?
- Jak bude zajištěna nezávislost pověřených osob na ostatních zájmech jejich zaměstnavatelů (jako např. generovat zisk)?
- Je 24 hodin dostatek času na to, aby se dala správně vyhodnotit ne/závadnost daného příspěvku (např. příspěvek na Facebook může být složen z několika tisíc znaků)?
- Jak bude dodržování kodexu chování vymahatelné? Co se stane pokud ho některý ze signatářů s jakýmkoliv úmyslem, nebo nevědomky poruší?
- Ostrouhají jen „konvičkové”, kterým budou smazány příspěvky typu „namletí lidí do masokostní moučky” anebo každý kdo vyjádří pochyby?
- Jak bude komisařka EU pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věra Jourová dohlížet na oprávněnost smazání příspěvků?
Vážně ale nejsem přesvědčený o tom, že je správné, aby do základních demokratických principů, odkudsi zboku, vstupovalo konsorcium EU, Facebook, Twitter, YouTube, Microsoft a začalo ne kázat, nýbrž rovnou praktikovat svoje pravdy.
Zaštítění se bojem proti nenávisti ještě nedávám nikomu mandát k suplování práce soudů.
