Nemohu se zbavit dojmu, že poučovat rezidenty Městské části Praha 2 o tom, jak by se měl chovat patriot, je jako nosit sovy do Athén. Drtivá většina sousedů, se kterými se potkávám, sdílí můj pocit identifikace s obcí a dle svých možností usiluje o její prosperitu. Jediným důvodem, proč se povětšinou neoznačují za „patrioty“, je nejspíš všudypřítomně zakořeněná politická korektnost.
Čím více se toho o GDPR dozvídám, tím více se utvrzuji v přesvědčení, že jeho správná aplikace není možná bez nutné dávky zdravého selského rozumu (ZSR). Ten použili autoři a chce-li čtenář správně porozumět, měl by to vzít v úvahu. Správci, zpracovatelé, pověřené osoby, dozorové orgány, politici i občané si dávno před účinností GDPR uvědomovali důležitost tématu ochrana osobní údajů. Z tohoto pohledu vlastně GDPR nepřináší nic nového.
Ve stínu prezidentských voleb proběhl 28. kongres občanských demokratů. Nešťastně zvolené datum se negativně odrazilo na zájmu médií stejně, jako dočasně nízké volební preference ODS. Zájem médií o tento volební sněm byl dokonce znatelně menší, než o posledním ideový - nevolební kongres, který se konal ve Fóru Karlín (psal se rok 2015). Atmosféru poznamenalo i vyhlášení prvního kola prezidentských voleb, ve kterém skončili všichni pravicoví kandidáti. Do druhého kola postoupili dva, pro mě sotva volitelní kandidáti. Přesto mám 28. kongres za úspěšný.